Všerubský lékař a spisovatel Jiří Leopold Weisel

     Mezi nejznámější osobnosti Všerub patří bezesporu zkoušený ranhojič J. L. Weisel. Narodil se roku 1804 v židovské rodině a jeho původní jméno znělo Jachim Löbl Weisel. Mládí prožil v pražském židovském ghettu, z jehož prostředí čerpal náměty pro své  první  povídky.  V  období  své doktorské praxe ve Všerubech se zamiloval do dcery Karla Pavlovského, který pracoval v městečku  jako  celní  úředník.  Před  svatbou,  která  zanedlouho  následovala   musel  Weisel   opustit  židovskou víru otců a nechat se pokřtít. Ve své době to byl rozhodně krok ojedinělý a neslýchaný. Křest se konal r. 1843 v kostele sv. Anny na Tanaberku. (Houra, 1930, 6 – 7.)
     Po svatbě se Weisel  věnoval  dál  sbírání  židovského  a  šumavského  folkloru, své příspěvkypublikoval v časopisech a lidových  kalendářích.  Nezanedbával však  ani  lékařskou  praxi,  jejíž výsledky byly ceněny také v sousedním Bavorsku. Do historiografie  našeho  regionu  se  Weisel nesmazatelně zapsal historickým pojednáním „Der Choden – prozess..“ , kde mimo jiné líčí také spor Koziny s „Lomikarem“. Jeho studie vychází jako první z historických pramenů,  které  byly v té době uloženy v koutském archivu.  Z  Weiselovi  studie  čerpali  beletristé  i  historiografové údaje o Chodech a Lamingerovi ještě ve 20. letech našeho  století.  Právě  tato  Weiselova  práce přilákala  na  Chodsko  znovu  A.  Jiráska  a zavdala hlavní podnět k napsání Psohlavců, kteří by bez Weisla nemohli vůbec vzniknout. (Maur, 1984, 50.)
     Weislův životopis a výbor z jeho díla vydal v r. 1926 J. Blau. Weiselovými povídkami se pro-
líná motiv nešťastného sňatku mezi Židem a křesťankou. Je tedy zřejmé,  že se  spisovatel  těžce   vyrovnával se svým přestupem na novou víru a jeho manželství nebylo bez problémů.
     Díky  svým  zájmům  o   národopis   navázal  bližší  kontakt   s  Boženou  Němcovou,   která
ve Všerubech v letech 1847 – 1848  žila .  Česká  spisovatelka  si  Weisla  vážila  také  pro  jeho
pokrokové politické názory.
     Dne 31.3.1873 Weisel umírá. Přesto, že nově přijaté víře zřejmě nikdy neuvěřil, byl pohřben
na všerubský hřbitov mezi své sousedy jinověrce. Weiselův náhrobní kámen stojí u ohradní  zdi
v levém horním rohu hřbitova. Do černého mramoru vytesal kameník lakonické sdělení „Georg
L. Weisel + 1873 Artz u. Schriftsteller“.