Turistické zajímavosti

Turistické zajímavosti ve Všerubech a okolí: 

Pro virtuální prohlídku klikněte na tento odkaz https://www.virtualtravel.cz/export/vseruby/

Všeruby 

Pamětihodnosti a pamětní kameny

Kostel sv. Michaela Archanděla

S výstavbou kostela sv. Archanděla Michaela se začalo v roce 1628. Výstavbu poznamenalo období třicetileté války a kostel byl dokončen až v roce 1650. Kostel byl dvakrát rekonstruován, a to po požáru v roce 1852 a po pádu železné opony v letech 1990 - 1991. Za kostelem se rozprostírá hřbitov, v jehož rohu je náhrobek Jiřího Leopolda Weisla, lékaře a milovníka regionální historie. 

Pamětní deska Boženy Němcové

Na prostranství před kostelem byla v roce 1947 instalována zcela nová pamětní deska, která připomíná pobyt spisovatelky Boženy Němcové. Pamětní deska stojí v místech, kde původně stával dům lékárníka Myšky, u kterého Němcovi v revolučních letech 1847 - 1848 pobývali.

Svatojakubský kamen

Svatojakubský kamen stojí před kostelem sv. archanděla Michaela a je označen symbolem svatojakubské cesty, mušlí hřebenatkou, která určuje, jakým směrem je Santiago de Compostela. Dále je pak označen šipkou vyznačující směr k dalšímu orientačnímu bodu. Některé kameny mohou být doplněny tzv. milníkem, který určuje zbývající vzdálenost do cíle poutní cesty, do Španělského Santiaga de Compostela ke hrobu Jakuba staršího (ze Všerub 2826 km).

Historický hraniční kámen z doby Marie Terezie

Na základě hraniční smlouvy z roku 1764 nechala Marie Terezie, tehdejší královna česká a uherská, osadit hranici v roce 1765 a 1766 hraničními kameny – tzv. tereziánské kameny. Tento kamen je opatřen číselným označením a na jedné straně jsou české a na druhé bavorské státní symboly.

Památník Kapitulace německých vojsk

Památník je umístěný před domem č.p. 1 ve Všerubech po pravé straně po příjezdu do Všerub ze směru Brůdek. V tomto domě přijal velitel 90. pěší divize brigádní generál Herbert L. Earnest kapitulaci 11. pancéřové divize generálporučíka Wenda von Wietersheima s velitelem generálmajorem H. F. Treuschem von Buttlar – BrandenfelsemKe, ke které došlo 4. května 1945 právě ve Všerubech. Ke slavnostnímu odhalení památníku došlo 4. 5. 2015.

Památník obětem účastníků 3. odboje ve Všerubech

Památník je umístěný nedaleko hraničního přechodu Všeruby – Eschlkam. Ke slavnostnímu odhalení památníku došlo 28. září 1996 za přítomnosti generála Josef Buršíka. Na památníku je vysekán nápis: „Na paměť těch, kteří v letech 1948–1989 při přechodu hranice položili životy. Političtí vězni Domažlice“.

Stezky a trasy

Naučná stezka "Po stopách Boženy Němcové"

Na 13 informačních panelech umístěných ve Všerubech (v místě, kde stávala budova firmy Baťa), na Tanaberku, v Chrastavicích, Stráži, Milavčích, Bořicích, ve Kdyni, v Koutě na Šumavě, Staněticích, Mrákově, Újezdě, Draženově i v bavorském Eschlkamu se návštěvníci blíže seznámí s působením a tvorbou Boženy Němcové. Ve svých dílech popisuje konkrétní místa na Domažlicku a Kdyňsku, která buď sama navštívila, nebo o nich psala zprostředkovaně, z vyprávění.

Svatojakubská cesta – jižní větev

Jižní větev Svatojakubské cesty v ČR vede poutníky po trase dlouhé přibližně 200 km ve směru Praha – Karlštejn – Příbram – Rožmitál – Kasejovice – Nepomuk – Klatovy – Kdyně – hraniční přechod Všeruby/Eschlkam. Turistické značení je na rozcestích doplněné značkou Svatojakubské cesty – Svatojakubskou žlutou mušlí na modrém podkladě.

Naučná stezka Po stopách bobra

Začátek naučné stezky je na autobusové zastávce na hrázi rybníka a pokračuje při potoku na Švarcavu, kde uhýbá směrem ke starému náhonu mlýna v lokalitě Bezejmenný. Stezku stvořili žáci ze základních škol ze Všerub, Kdyně a Arnschwangu. A aby nebyly narušeny bobrovy stavitelské záměry, provede zájemce po jeho stopách tištěný průvodce s kreslenými obrázky, který je k vyzvednutí na úřadu městyse Všeruby.

Kámen doteku

Kámen doteku se nachází před úřadem městyse Všeruby. Dotek tohoto kamenu symbolizuje pomyslný kontakt se sousedními českými i německými obcemi (kolem hraniční hory Ostrý na území o rozloze v průměru 30 kilometrů), ve kterých je umístěn buď původní skalní masiv, nebo nově umístěn kámen z okolí, zbroušený a vyhlazený, vyzývající k doteku.

Cyklostezka Hájek – Všeruby

Úsek cyklostezky Hájek – Všeruby je součástí cyklostezky CT3A (trasa Stanětice - Furth im Wald). Cyklostezka o délce cca 2 km vede k Drachensee s napojením na mezinárodní cyklotrasu CT3 z Prahy přes Plzeň do Regensburgu a Mnichova. 

Ostatní zajímavosti

Stálá expozice Všeruby a Všerubsko

Expozice je umístěna v přízemí úřadu městyse a je rozdělena do dvou tematických částí. První stálá expozice nabízí fotografie Haymo Richtera z období otevření hranic, zajímavé fotografie z dob totalitního režimu a také např. snímky z různých rekonstrukcí, které v obci proběhly. Ve druhé části expozice se nachází prozatímní expozice zřízená u příležitosti 70. výročí kapitulace německých vojsk ve Všerubech.

Synagoga ve Všerubech

Od 1. poloviny 17. století a v roce 1714 bylo ve Všerubech uváděno 7 židovských rodin. V matrikách je od roku 1836 do roku 1893 zapsáno celkem 136 židovských dětí narozených ve Všerubech a 82 osob pohřbených v okolních židovských hřbitovech. V průběhu 18. století byla vystavěna dřevěná patrová synagoga. V r. 1815 byla zbořena a vystavěna nová, která v r. 1852 vyhořela. Otevření nové synagogy proběhlo kolem r. 1870, ve které probíhaly bohoslužby až do r. 1920.

Všerubský rybník

Hraniční přechod Všeruby – Neuaign

Akce "Kámen" 

Akce „Kámen“ byla jednou z nejutajovanějších aktivit StB proti československým občanům, kteří se po únoru 1948 snažili odejít bez vědomí komunistických úřadů do zahraničí. Příslušníci StB v roli převaděčů přes hranici „převáděli“ přes fiktivní státní hranici, která byla ale jen zinscenovaná, v bezpečné vzdálenosti od skutečné hranice. StB využívala noční tmu a neznalost terénu převáděných osob.

Památník příslušníka SOS Vojtěcha Reta

Památník je umístěný nedaleko Brůdku směrem k Nové Vsi. Desátník Ret zahynul 8. října 1938 jako příslušník Stráže obrany státu. Byl postřelen do nohy, později henleinovci vyslýchán a umučen k smrti. 

Hájek

Poutní barokní kostel sv. Anny na Tanaberku

Kostel sv. Anny nedaleko obce Hájek patří mezi nejpozoruhodnější stavby západočeského baroka a mezi sakrálními stavbami jihozápadních Čech nemá tento poutní kostel obdoby. Zvláštností stavby je její oválný půdorys připomínající stupňovitou rotundu s přistavěnou čtvercovou zákristií a kostelní věží. V těsné blízkosti kostela stávala fara a poutnický dům, který byl přestavěn na hostinec s turistickou ubytovnou. Kostel sv. Anny je jednou z dominant Všerubského průsmyku a z vrchu Tanaberk (515 m n. m.), kde rostou památné lípy, je nádherný výhled na západní část Šumavy a pohoří Hoher Bogen v sousedním Bavorsku.

O historii poutního kostela se dozvíte více zde.

Křížová cesta na Tanaberku

Křížová cesta vznikla v roce 2017 a tvoří jí čtrnáct různě velkých opracovaných kamenů. Na každém kameni je přilepena dlaždice označující jednotlivá zastavení křížové cesty. 

Památné lípy na Tanaberku

Brůdek

Kostel sv. Václava u Brůdku

Kostel sv. Václava je považován za nejstarší zachovalý kostel tohoto světce v Čechách. Podle legendy byl postaven na památku vítězství českého knížete Břetislava I. nad německým císařem Jindřichem III. v roce 1040.

Brůdecká vyhlídka

Nad obcí Brůdek, před kostelem sv. Václava odbočka vpravo k lesu, dřevěný kříž doplněný odpočívadlem se stříškou a panoramatickou fotografiií, nádherný pohled na vrcholky české i německé Šumavy

Hyršov

Kostel Dobrého Pastýře

Kostel nechal postavit hyršovský rodák Ondřej Schmidtpeter, který je v kostele také pohřben. Vedle kostela stojí budova bývalého kláštera Školských sester de Notre Dame. Tento řád, který měl pečovat především o postižené děti, byl do Čech uveden v roce 1848 a první sídlo získal právě v Hyršově. Na hřbitově je zachován společný náhrobek sester De Notre Dame.

Maxov

V obci Maxov stojí kostel sv. Jana Křtitele, který byl vystavěn v r. 1822 na místě starší svatyně. Pár metrů od kostela je tzv. Turistický informační bod. Jedná se o zrekonstruovanou stoletou hasičskou zbrojnici. Za zmínku stojí také turistický hraniční přechod Maxov – Gaishof.

Kostel sv. Jana Křtitele

Turistický informační bod a odpočívadlo –  rekonstrukce stoleté hasičské zbrojnice

Turistický hraniční přechod Maxov - Gaishof

Významné osobnosti Všerubska

Jiří Leopold Weisel (1804 – 1873) 

Lékař a spisovatel.

Původním jménem Joachim Löbel, který po svatbě s Annou Pavlovskou přijal křest a nové jméno Jiří Leopold Weisel.

Weisel zpracoval pod vlivem Boženy Němcové dosud neznámé listiny z let 1691 – 1695 uložené v koutském archívu o selském povstání proti Maxmiliánu Lamingenovi z Albenreuthu. Chodové byli tehdy zbaveni všech práv a výsad a jejich povstání skončilo popravou Jana Sladkého – Koziny. Weiselovy objevy spadají vesměs do doby pobytu Boženy Němcové ve Všerubech. Jeho „Chodenprozess“ pak vyšel v roce 1848 v Panorama des Universums (ročník XV., str. 65). Ještě rok před smrtí uveřejnil Weisel výňatky z této rozsáhlé práce v pražské Politik pod názvem „Vergessene Geschichten“. A právě tyto statě daly o devět let později podnět ke vzniku slavného románu Aloise Jiráska „Psohlavci“.

Náhrobek Jiřího Weisela můžete navštívit na místním hřbitově ve Všerubech.

Božena Němcová (1820 – 1862) 

Spisovatelka Božena Němcová žila ve Všerubech od podzimu 1847 do července 1848. Němcovi prožili ve Všerubech bouřlivé revoluční události roku 1848. Němec chodil po vsích a seznamoval jejich obyvatele s nejnovějšími politickými událostmi. Dokonce kandidoval na poslance do českého sněmu, ale bezúspěšně. Němcová tady píše svou „Selskou politiku“ a nové pokračování „obrazů“ pod názvem „Z Neumarku“. „Pohorská vesnice“ (1856) ležela v představách spisovatelky dokonce „někde“ ve Všerubském průsmyku.

Ze dvou dopisů, adresovaných Myškovi jako „mnohováženému panu a milému příteli“, se dozvídáme i řadu podrobností ze Všerub a okolí. Začátkem roku 1849 Němcová vzpomíná na výborné bavorské pivo, doporučuje ke čtení Národní noviny, komentuje situaci ve společnosti a chce vědět, jací jsou kdyňští úředníci. Pozdravuje Weiselovi, kaplana Felixe Meerwalda a faráře Aloise Marxe.

Josef Myška (1812 - 1896)

Jediný Čech ve Všerubech, přítel Boženy Němcové, první kdyňský lékárník.

Jako provizor (odpovědný správce lékárny) nastoupil do lékárny 14. 7. 1841 ve Všerubech. Tato veřejná lékárna zde fungovala od roku 1827 a provozoval ji František Regenspurský. Ten však na jaře 1841 předčasně zemřel. V roce 1845 se oženil s vdovou Antonií Regenspurskou a lékárnická živnost tak byla 5. 6. 1845 přenesena na nového lékárníka. Myškovi byli ve Všerubech jedinými zástupci českého národa. Z Domažlic sem byl na podzim roku 1847 přeložen Josef Němec. Josef a Božena Němcovi se s Myškou za krátký pobyt ve Všerubech stali přáteli, o čemž svědčí i dopisy adresované Myškovi. 10. 7. 1852 Všeruby vyhořely. V plamenech skončilo 34 domů se stájemi i stodolami, kostel, fara, škola, hostinec. Přijeli sice hasiči z okolních obcí s 10 stříkačkami, 3 čety z Bavorska, ale bylo už pozdě. Myškovi přišli při požáru o veškerý majetek. Vyhořel jim do základů dům s lékárnou a laboratoří, ale nezůstal ušetřený ani sklep se zásobami farmaceutických potřeb. Zničilo se tak veškeré vybavení domu, včetně knih, sbírek rostlin, minerálií a škeblí, fyzikální přístroje, lékárenské zboží i chemikálie.

Hned po požáru se vzedmula vlna solidarity. Sousední města posílala chleba, pořádaly se peněžní sbírky a věcné loterie. Pojišťovna Myškovi za zničený dům vyplatila 900 zlatých. Stavovský spolek mu poskytl bezúročnou půjčku 500 zlatých na 5 let. Ale pomáhali i lékárníci. Posílali nejen peníze, ale i zboží, chemikálie, obalový materiál atd.

Myška si za získané peníze od pojišťovny a z peněžních sbírek koupil dům čp. 211 ve Kdyni v Zábranské ulici (Masarykově) a od 14. 3. 1853 v něm začal provozovat veřejnou lékárnu. Na ni přenesl i všerubský štít „Lékárna U zlaté koruny“. V roce 1865 byl zvolen starostou novokdyňského okresu, ale zastával i funkci starosty Nové Kdyně. Za jeho starostování byla mimo jiné na radnici postavena věž s hodinami a zvony.

Václav Sládeček (1808 - 1877)

Pokrokový kněz a vlastenec.

Působil jako kaplan u sv. Anny na Tanaberku, kam za ním často docházela i spisovatelka Božena Němcová. Byl i literárně činný, např. „Sbírka nedělních a svátečních kázání“.

Sládeček se stal předlohou pro postavu pátera Augustína v povídce "Pohorská vesnice" (1856).

Sládeček se za svoji politickou aktivitu v roce 1848, stejně tak jako Němcovi i všerubský výrobce keramiky Fischer, ocitl na seznamu kompromitovaných osob z Domažlicka a Kdyňska. Ve zprávě zpracované v roce 1853 domažlickým okresním komisařem Zahrádkou u jeho jména stojí: "Sládeček Václav (v soupisu nesprávně Sedláček), 40 let, svobodný, farář u sv. Anny na někdejším panství koutském. Nejvýš exaltovaný Čech, byl roku 1848 v úzkém styku s komisařem finanční stráže Němcem, vedl ve Kdyni na poště nejvýš štvavé řeči pro tažení na pomoc v Praze, byl později vyšetřován pro urážku vlády. Nyní na osamělé stanici Tanaberku méně znám, bez vlivu na své ryze německé okolí."

Ondřej Schmidtpeter († 1844)

Ondřej Schmidtpeter nechal postavit Kostel Dobrého Pastýře. Je v kostele také pohřben. Ondřej Schmidtpeter založil v Hyršově i špitál, faru a hřbitov. Povídku „Péřový Žid“ o něm napsal spisovatel J. Š. Baar a začlenil ji do knihy Dědkové a báby. Na návsi při kostele se nachází patrová budova bývalého kláštera Školských sester de Notre Dame. Za návštěvu stojí i samotný hřbitov v Hyršově s množstvím starých náhrobků a litinových křížů.

Josef Rank (1816 - 1896)

rodák z Chalup.

Spisovatel, novinář a politik. Narodil se ve vsi Chalupy č.p. 10 v roce 1816. Navštěvoval gymnázium v Klatovech, po té odešel do Vídně, kde studoval filozofii a na studia si vydělával jako vychovatel. Roku 1843 byla v Lipsku vydána jeho první kniha věnována Šumavě. V roce 1848 byl zvolen za druhého nejmladšího poslance frankfurtského parlamentu. Byl činný jako redaktor v různých německých listech. Ke sklonku života žil ve Vídni, kde 27. března 1896 zemřel. V roce 2007 byla nalezena pamětní deska, která byla původně umístěna na rodném domě, který v současné době již nestojí.

Jeho nejznámější dílo „Aus dem Böhmerwald“ z roku 1843 znala i Božena Němcová.

Zaniklé obce

Sruby

Ves ležela při státní hranici v údolí řeky Kouba 5 km od Všerub. Stávaly tu velké dvory a mlýn se dvěma koly. V roce 1930 zde bylo 21 domů včetně samoty Staumühle a žilo zde 146 Němců, 7 Čechoslováků a 3 cizinci. V roce 1955 bylo ve Srubech zbořeno 10 domů, zbylé domy využila rota PS jako svá kasárna.

Švarcava

Vesnice stávala při cestě směřující ze Srubů do Všerub těsně nad státní hranicí podél řeky Kouba. Po odsunu německého obyvatelstva byla vesnice v tzv. zakázaném pásmu a v r. 1955 byla zbořena. V roce 1930 zde stálo 13 chalup, v nichž žilo 65 obyvatel.

Myslív

Myslív stával při státní hranici mezi obcemi Všeruby a Maxov. V okolí Myslíva bylo několik samot, při státní hranici stával mlýn Weyer Mühle (Weiher Mühle) pojmenovaný po velkém rybníku, který se zachoval dodnes. Po odsunu německého obyvatelstva byla vesnice v tzv. zakázaném pásmu a v r. 1955 byla zbořena. V roce 1930 stálo ve vsi a v přilehlých samotách 56 domů, v nichž žilo 266 obyvatel německé národnosti a 5 cizinců. Zajímavostí je , že v Myslívu, v domě č.p. 14 byla v době totalitního režimu zřízena falešná americká úřadovna v blízkosti rybníka v rámci tzv. akce Kámen.

Slatiny

Slatiny ležely při státní hranici 1,5 km od obce Maxov. Po odsunu německého obyvatelstva se vesnice ocitla v tzv. zakázaném pásmu. Přesné zápisy o zboření vesnice chybí, ale předpokládá se, že tomu bylo v r. 1955. V roce 1930 zde stálo 7 chalup, v nichž žilo 33 obyvatel německé národnosti a 1 cizinec.