Městys Všeruby
Všeruby 77
345 07 Všeruby
Městečko Všeruby a vsi Hájek, Brůdek a Studánky bývaly původně přičleněny k loučimské
farnosti a později ke kdyňskému kostelu. Putování do vzdálených kostelů bylo zdlouhavé
a nesnadné. Proto se obyvatelé Všerub roku 1626 rozhodli zřídit ve městečku vlastní kostel
s farou. S povolením od vrchnosti, hraběte Maxmiliána Diviše Koce z Dobrše, se všerubští
obrátili na pražské arcibiskupství. Zároveň se uvolnili, že kostel, faru, hřbitov a vše ostatní
k tomu potřebné uhradí vlastními náklady a nutné živobytí poskytnou také faráři. Arcibiskupská
konzistoř jim udělila povolení ke zřízení nové farnosti a propůjčila jim jako zakladatelům
rovněž patronátní právo.
Výstavba farního kostela započala v r. 1628. První mše byly v dosud nedokončném kostele
slouženy od r. 1643. Neklidné období třicetileté války pozdrželo stavbu natolik, že teprve
v r. 1650 je možné kostel považovat za dokončný. (Eberle, nedat. 83 – podle farní kroniky.)
Dnešní stavební podobu získal kostel po roce 1852, kdy vyhořel a byl nově opraven. Kostel
se projevuje jako jednolodní obdélná stavba s trojboce uzavřeným presbitářem, doplněná věží krytou jehlancovou střechou. Návětrnou stranu věže chrání dřevěná, šindelem krytá plenta. Její konstrukce je na mnoha místech porušena výstřely z bojů před 45 roky. Ke svatyni přiléhá kaple sv. Jana Nepomuckého, do které se otevírá pohled z interiéru kostela.
Vnitřní zařízení kostela, hlavní i oba boční oltáře jsou pseudobarokní a pocházejí z období
po poslední opravě kostela r. 1852. Náhrobníky všerubských kněží umístěné v kostele ještě na počátku našeho století již neexistují. Neznámo kam zmizely také bohatě zdobené stříbrné poháry i vzácný gotický svícen, uvedený ještě v soupisu F. Vaňka a K. Hostaše, 1902, 131 – 132. Neznámý je rovněž osud starých pamětních knih všerubské fary. Zachovány zůstaly pouze matriky, které jsou dnes uloženy ve Státním archivu v Plzni.
