Význam a postavení Všerubska v Českých dějinách

     Je  pochopitelné ,  že si  naši  prapředci  povšimli  přírodou  vytvořené  brány  mezi  Šumavou
a   Českým   lesem   již   v  dávné  minulosti.  A   protože  byla  cesta  tímto  prostorem  relativně
nejschůdější,  vedly  tudy  staré  obchodní stezky. S provozem na nich v ranném středověku úzce souvisí existence osídlení v místech později založeného královského města Domažlice.
     Zemskými  stezkami  nepřicházeli  však do Čech pouze kupci a pocestní, ale také nepřátelská vojska.  Tuto  skutečnost  jasně  dokumentují  důležité  bitvy,  které  se  v  prostoru  Všerubského mezihoří   odehrály.   Ačkoli   není   místo   vítězné   bitvy,   svedené   mezi   českým   knížetem Břetislavem  I. a Jindřichem  III.  V roce 1040, přesněji lokalizováno, je jisté, že vojska se střetla v prostoru dnešního Všerubského mezihoří. Ke Všerubskému průsmyku prchali v roce 1431 také poražení  němečtí  křižáci  pronásledovaní  husity,  kteří  nad  nimi v bitvě u Domažlice zvítězili.  Ve třetí  významné  bitvě,  která  proběhla  22. září 1467 nedaleko Nýrska, porazilo české vojsko Němce  potřetí. Podle mínění  některých  starších  badatelů,  kteří  dnes  již nemá jí své zastánce, proběhla  v okolí  Domažlic,  kde měl také ležet bájný Vogastisburk, bitva, ve které porazil r. 631 Sámo vojsko krále Dagoberta.  Drobné česko-bavorksé pomezní války trvaly s různou intenzitou po celé období středověku.
     Území  dnešního  Všerubska  náleželo  podle najstarších historických zmínek k panství hradu Rýzmberka,  který  založil  ve  druhé  polovině  13. století český šlechtický rod  Drslaviců. Hrad Rýzmberk  stojí  přímo  ve  vyústění  Všerubského  průsmyku,  jeho  posádka měla odtud  starou obchodní  stezku  jako  na  dlani.  Své  postavení  významné  hraniční  pevnosti si hrad udržel až do  17.  století.  Bavorským  protějškem  Rýzmberka  byl  hrad   pánů   z   Bogenu   vybudovaný  na západním vrcholu Hoher Bogenu.
     Území  Všerubska  pokrýval  tehdy  špatně  průchodný  hraniční  hvozd,  kterým  se  klikatila
zemská  stezka,  jejíž  průběh  není  dnes  již  možné  přesně  určit. Také zemská  hranice  nebyla ve  starších  dobách  přesně  vytýčená.  Hranici  tvořil  široký  pruh  pohraničního lesa, který byl kolonisty  z  obou stran hranice mýcen tak dlouho, až se jejich zájmy střetly a bylo nutné hranici přesně stanovit.