Udělení čestného občanství Alexandru Friedrichovi hraběti ze Schönbornu.

Institut čestného občanství byl udělen v souladu s odst. 1 § 36 a odst. 2v) § 84 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení) v platném znění.

Základní pravidla pro udělování titulu Čestné občanství nám říkají, že titul může být udělen občanovi, který se výjimečným způsobem podílí nebo podílel na rozvoji či propagaci města, ale i České (Československé) republiky, jako jsou například významní rodáci, sportovci, literární či výtvarní umělci, politici atd. Čestné občanství není vázáno na státní občanství České republiky.

Prakticky pak čestné občanství uděluje a odnímá obec rozhodnutím Zastupitelstva města.

Z historie

Kostel sv. Jana Křtitele v Maxově

Dekretem císaře Josefa II. ze dne 21. října 1785 bylo hraběti Josefu Friedrichovi a Johannu Phillipovi von Stadion v Koutě na Šumavě a Trhanově převedeno patronátní právo a patronátní povinnost na kostel v Maxově.

V roce 1789 nechali hrabě Phillip Franz a Eduard von Stadion postavit kostel na místě dřevěné kaple.

V roce 1939 patřilo k farní obci Maxov 1222 křesťanů. S Maxovem (a Všerubami) byly dříve silně spjaty obce Schachten a Gaishof na německé straně hranice, ze kterých tam chodilo mnoho lidí nejen do kostela, ale i nakupovat.

Dne 30. dubna 1945 kostel vyhořel až na základní zdi, když byl Maxov ostřelován americkými tanky. Rekonstrukce byla zahájena okamžitě. Velkou zásluhu při rekonstrukci získal poslední patron kostela Zdenko Schönborn, hrabě v Koutě na Šumavě a Trhanově.

Alexander Friedrich hrabě ze Schönbornu společně s hraběnkou Sissy a svými potomky se stali pravidelnými hosty Maxova a jejich přízeň a podpora tomuto místu, spojeného s jejich historií, přetrvává dodnes.