Obsah

1. Česko-bavorské hovory ze Šumavy

O víkendu 11. – 13. září uspořádala v Klatovech Nadace Hanns Seidel zastoupení v České republice mezinárodní odbornou konferenci s názvem 1. Česko-bavorské hovory ze Šumavy.

3denní konference s osobnostmi z řad politiky, ekonomiky a občanské společnosti se především zabývala otázkami, jak by mohla za současných mimořádných okolností dále pokračovat česko-německá spolupráce.

V sobotu dopoledne bylo hlavním tématem uzavření hranic mezi Německem a Českou republikou během koronavirové pandemie. Účastníci během debaty hlavně poukázali na problémy, se kterými se během uzavření hranic potýkali a jak vypadala během této doby česko-německá příhraniční spolupráce.

Na toto téma diskutovali starosta městyse Všeruby, Václav Bernard, Dr. Richard Pikner, primář laboratoře v Klatovské nemocnici, Pablo Schindelmann za mezinárodní občanskou iniciativu "Soboty pro sousedství", Sandro Bauer, starosta města Furth im Wald a zástupce okresního rady Cham a Václav Chroust, místostarosta Klatov.

Václav Bernard mimo jiné zavzpomínal na dětství a železnou oponu, na emoce obyvatel příhraničí v jarní koronavirové krizi, nepochopitelnou demonstraci síly na hranicích a nepravdy týkající se situace v sousedním Bavorsku a neomluvitelné poškozování pendlerů. 

 

Zdroj: https://www.hss.de/news/detail/asd-9-news6689/

HSS: Pane Bernarde, jaká byla atmosféra v pohraniční obci Všeruby (Neumark) v době, kdy byla hranice uzavřena?

Václav Bernard: Z tohoto rozhodnutí jsme byli velmi nešťastní. Po mnoho let jsme si vlastně ani nevšimli, že existuje nějaký limit. Jsme tak propojeni, a proto to pro nás byl naprosto šokující stav. Za viníky z případů Corona v okrese Domažlice (Taus) a obecně v příhraniční oblasti byli označení hlavně pendleři. Postupem času se ukázalo, že tyto informace nebyly vůbec podloženy fakty. A čísla, která nyní máme k dispozici, to ukazují velmi jasně: V celé České republice bylo mezi pendlery celkem 22 pozitivních případů korony. 

Pendleři čelili v každodenním životě mnoha omezením: Nebylo výjimkou, že pendleru byl odepřen přístup do obchodu s potravinami. S tímto statusem „pendler“ se musely potýkat i rodiny těchto občanů, jejich manželé, děti ve škole a dokonce se stalo, že lidem se statusem „pendler“ byla odmítnuta léčba ve zdravotnických zařízeních.

HSS: Myslíte si, že by tato krize mohla trvale poškodit přeshraniční trh práce?

Václav Bernard: Toho se nebojím. Stejně jako jsme si po mnoho let vybudovali velmi dobrý vztah na místní úrovni mezi sousedními komunitami Všeruby a Eschlkam, tak si také mnoho dojíždějících vybudovalo osobní vztahy se svými zaměstnavateli. Myslím, že to není jen o lepších příležitostech k výdělku, ale také o dlouhodobých vztazích. Proto si nemyslím, že se dojíždění za prací v Německu změní.